Ve středu 12. 10. jsme stihli projít a seznámit se s šestnácti stavbami, nachodit něco kolem dvanácti kilometrů a nakonec se po náročném dni osvěžit u piva.
Všechny objekty, které jsme viděli byli něčím zajímavé, na každém z nich byl odveden kus práce a u téměř všech mi nezbývalo nic jiného, než je obdivovat. Našlo se ale i pár věcí, které nebyly úplně mým šálkem kávy. Například technologické centrum UMPRUM je zajímavým místem, ale z mého názoru jen pro člověka, jako jsem byla já, který přijde nakouknout, podívat se, ne pro člověka, který zde má trávit čas nebo něco vytvářet. Cítila jsem se tam trochu jako ve vězení a na tom jsme se shodli i s ostatními.
posezení na zahrádce kavárny v technologickém centru UMPRUM
tělocvična v bytovém domě na Petrském náměstí
Veletržní palác
To je ale naštěstí ke kritice vše. Zbytek naší exkurze mě zaujal v pozitivním slova smyslu a na některá místa bych se vrátila ráda znovu. Jsem takový kavárenský povaleč, takže do CAMPu, některé z kobek nebo do Veletržního paláce zavítám už jen kvůli tomu, že zde byla možnost dobrého mlsání. Co se týče architektury, zaujalo mě, jak se v některých místech autoři snažili navázat novou stavbu na prostředí, do kterého objekt umisťovali nebo se mi také moc líbila celková myšlenka bytového domu na Petrském náměstí.
DRN, focen ze střechy technologického centra UMPRUM
dobrá práce...
OdpovědětVymazat